Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Pouť do Třebíče a Jaroměřic nad Rokytnou
 2.jpgV sobotu, 20. srpna se vydala výprava farních cestovatelů na Moravu, do Třebíče a Jaroměřic nad Rokytnou. Ráno jsme museli z Bohdanče vyjet poměrně brzy, v 6.hodin, abychom stihli v 8. hodin bohoslužby v Třebíči. Cesta rychle uběhla, částečně po dálnici a před Třebíčí po pěkné silnici. Po půl osmé jsme vystupovali z autobusu nad bazilikou sv. Prokopa a stihli bohoslužby, které celebroval P. Jakub Holík.

Po jejich skončení se, dle předchozí dohody, ujal naší výpravy a velmi ochotně nás všechny provedl celou bazilikou, podzemní kryptou a venku ukázal vnější ozdoby a zajímavosti. Nutno dodat, že jsme nemuseli platit vstupné.

Románsko-gotická bazilika sv. Prokopa je opravdu klenotem v Evropě a také proto byla zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Podobá se starým katedrálám ve Francii, nebo v Porýní. Na místě kláštera založeného v roce 1101, byl kostelík sv. Benedikta vysvěcený již roku 1104 pražským biskupem Heřmanem za vlády prvního třebíčského opata Kuny.1.jpg Bazilika byla vybudována v letech 1240 – 1260 v přechodném románsko-gotickém slohu a při jejím budování se uplatnila pozdně románsky orientovaná stavební huť, která k nám přišla z jihozápadní Francie přes Burgundsko a Horní Rýn. Stejně jako samotný klášter, trpěla bazilika v dobách obléhání Třebíče uherskými vojsky r. 1468. Později byla několikrát opravována a upravována a od 1. pol. 16. stol. byla užívána z větší části k účelům světským. Teprve r. 1704 dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou svatému Prokopovi. 
 Vlastní renovace baziliky byla provedena až v letech 1725 - 1733 za Jana Josefa z Valdštejna a provedl ji známý architekt František Maxmilián Kaňka, který zchátralou klenbu nahradil barokní síťovou štukovou klenbou. V této době byly vystavěny obě věže ve stylu barokní gotiky. Konečná restaurace baziliky proběhla v letech 1924 - 1935 podle plánů architekta Kamila Hilberta a v r. 1956 byla dokončena stavba zničené jižní kaple s apsidou. 
bez-nazvu.jpgJednou z nejcennějších částí baziliky je vstupní portál, který pochází z počátku 13. století, a byl znovu objeven až v roce 1862. Námětem pro výzdobu portálu byl Chvalozpěv tvorstva na svého Stvořitele z knihy Daniel ze Starého zákona. Zvláštní pozornost si zaslouží dochované nástěnné malby v opatské kapli. Fresky pochází z poloviny 13. století a jsou druhé nejstarší na Moravě, po freskách v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě.
Nejzachovalejší a nejstarší částí celého chrámu je románská krypta, která byla na konci 16. Století využívána jako pivovarský sklep. Okno - románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou je rovněž velkou vzácností. Po druhé světové válce sem přijeli restaurátoři z Francie, aby podle třebíčské rozety zrekonstruovali zničená okna v katedrále v Remeši.
S P. Jakubem Holíkem jsme se rozloučili, prohlédli si ještě malou bylinkovou zahrádku a zamířili k Jaroměřicím nad Rokytnou, kde jsme byli během čtvrt hodinky a již zdáli nás vítaly věže a kopule barokního chrámu sv. Markéty, který je součástí velkého zámeckého komplexu.
Paní Mirka Prokopová nás již čekala u vchodu a poskytla nám velmi podrobný výklad o chrámu a zavedla do prostor, kam se turisté běžně nedostanou.
Chrám byl postaven současně se zámkem ve stylu vrcholného baroka, uvnitř je bohatá výzdoba, zejména strop, který byl vymalován Karlem Františkem Töpperem ojedinělými obrazy znázorňujícími život sv. Markéty, jíž je chrám zasvěcen. Po prohlídce jsme se všichni odebrali do blízké restaurace Viola, která nabízela nadstandardní prostředí, obsluhu a také nabídku jídel za slušné ceny. Hned vedle je cukrárna Viola, kde si mnozí z nás po obědě dali sladkost, nebo zmrzlinu. Poté jsme se odebrali k zámku, kde se nabízely dvě prohlídkové trasy, dále bylo možné zajít do francouzského parku, anglický byl uzavřen z důvodu večerního koncertu a ohňostroje v rámci konání Mezinárodního hudebního festivalu Petera Dvorského.

 

3.jpgBarokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků v letech 1700 – 1737 a vedl ho známý rakouský architekt Jakub Prandtauer, který je též autorem kláštera v rakouském Melku. Současně vznikla i zámecká zahrada francouzského typu. Na druhé straně říčky Rokytné, pokračuje rozsáhlý anglický park, nachází se tam i ostrov. Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678 - 1752). Byla zde velká knihovna, galerie, divadlo a vlastní kapela, kapelníkem byl také známý český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic. V zámku se nachází dobové hudební nástroje a další inventář související s hudebním životem na zámku, jako připomínka slavné hudební minulosti. Někteří z naší výpravy si prohlédli vše, co se jim nabízelo, jiní dali přednost pouze jedné prohlídkové trase v zámku a parku, další si zašli do Zámecké vinárny, či do cukrárny na zmrzlinu. Počasí se nám ten den mimořádně vydařilo, bylo slunečné počasí, ale na srpen příjemně, ne velké horko a tak jsme si pobyt v Jaroměřicích užili.

4.jpg

S městem a zámkem jsme se rozloučili v 16. hodin a jeli přes Moravské Budějovice, Želetavu, Dlouhou Brtnici a před Jihlavou po dálnici k domovu. 
Jak Třebíč, tak Jaroměřice nad Rokytnou mají neobyčejné pamětihodnosti a kouzlo. Byl to jeden z nejhezčích a nejpříjemnějších výletů, který jsme podnikli.
Další pouť-výlet, dá-li Pán Bůh, se bude opět konat za rok koncem jara.                   A.H. 

5.jpg

více fotek zde